Domy mají dlouhý život. Většinou si je začnou plánovat dva. Než se postaví, jsou ze dvou tři nebo i víc. Pak dům žije podle plánu, aby na něj po ne zas tak dlouhé době zase „zbyli“ dva. Není to špatně, spíše naopak. Ale až sem plány sahají málokdy. Dům na pražském Břevnově došel až sem. Co dále? Žít nostalgií? Nebo prostě žít?

Návrh mění dům přizpůsobený potřebám pětičlenné rodiny na komfortní bydlení manželského páru s dalšími prostory pro setkávání rodiny a přátel.

Kromě dispozičních změn byly upraveny povrchy, barvy a materiály exteriéru a téměř kompletně změněn interiér domu. Směrem ven dům získal klidnější výraz díky tlumené barevnosti, soudobé členění oken prospělo vzhledu domu i prosvětlení jeho interiéru. Interiér je především sbírkou věcí shromažďovaných s citem a rozmyslem po celý život. Věcí poutajících investora k lidem a událostem. Spíše než sbírkou předmětů je tak sbírkou lidí skrze předměty. Každý centimetr domu je „pokryt příběhy“, racionálními i impulzivními rozhodnutími, zrcadlem jeho obyvatel.