V soutěži vypsané Podhostýnským mikroregionem se náš návrh rozhledny na Kelčském Javorníku umístil na druhém místě, první místo nebylo uděleno. Hodnocení poroty:  „Sebevědomý, prostý a přitom funkční tvar rozhledny, který snad nejlépe ze všech účastníků řeší složitý vztah ke krajině s nedalekým vysílačem. Proměny tvaru v závislosti na stanovišti pozorovatele hmotu odlehčují a rozpohybují. Vyhlídková plošina má půdorys protáhlého obdélníku a změna stanoviště pozorovatele je pak výrazná a zážitek z rozhledu obohacuje. Rozhled není jediným, co věž nabízí, prostorový dojem z postupně houstnoucího a naopak řídnoucího deštění stěn by byl jistě velmi silný.“

Rozhlednu na Kelčském Javorníku jsme pojali jako obraz místa, na kterém má být vystavěna. Tím je rozhraní dvou specifických krajin – na jižní straně Valašska, hornaté krajiny Západních Karpat, a na severu Hané, úrodné roviny kolem řeky Moravy.

Současně se nová rozhledna má stát z dáli viditelným znakem nejvyššího vrcholu Hostýnských vrchů, aktuálně bez výrazné identity a zájmu místních obyvatel i turistů.

Pomezí krajin kontrastních charakterů je přepsáno do podoby stavby. Rozhledna odděluje během výstupu výhledy na Valašsko a Hanou, aby je svým vrcholem propojila, je břitem rozdělujícím obě krajiny, stejně jako je jejich sponou – její vrchol je orientován souběžně s předělem obou krajin, opačná orientace vstupní části je gestem jejich spojení.