Chata na břehu Sázavy nahrazuje svou předchůdkyni na stejném místě. Z původní chaty zbyla po požáru jen kamenná podezdívka, kterou nová stavba přirozeným způsobem využívá. Poskytuje jí ochranu před povodní a nadhled – nad řekou a možná i nad každodenním shonem. Stačí shrnout okenici otevírající chatu k řece a pak už jen   poslouchat šplouchání řeky a šumění borovic, pozorovat ledňáčky nad hladinou a peřejky za balvany. Opéct si buřty na ohni, zatopit v kamnech, povídat si s kamarády. Večer pak cestou do pokojíku pod střechou, velkého tak akorát k přespání, mizí horizont řeky a otevírá se pohled do skal za zády chaty – to aby nikdo nezapomněl, jak je jimi tady Sázava tísněna