Dnes je úzký pozemek v Lanžhotě jen zahradou lemovanou cihelnými zídkami. Za dva roky tady bude stát dům. Skrytý pohledům, snadno přehlédnutelný. Jeho existenci naznačí jen lem bílé desky nad vstupní branou.
Vnitřní prostor navrženého domu je spíše naznačen než vymezen deskou střechy a jednotlivými stěnami, plynule navazuje na venkovní krytý prostor a na zahradu. Deska střechy poskytne dostatek stínu i ochranu proti dešti. Vegetace na ní přispěje k lepšímu mikroklimatu v domě a nahradí část zahrady, kterou si pro sebe dům zabral.
Část vnitřních předělů je skleněná, doplněná textilními závěsy. Jen tenkou textilií si tak obyvatelé domu dávají najevo, že chtějí být chvíli sami.
Díky pečlivému ukrytí za zídkami dům nelze zvenčí prohlédnout. Je třeba jej projít a prožít.