Ve stráni nad krkonošskou vesnicí Strážné kdysi stávala roubená chalupa. Pohltila ji doba hromadné rekreace, společně s respektem k vlastnictví, řemeslu, lidem, věcem a přírodě. Z původní chalupy k zachránění nezbylo téměř nic. Cílem se tak spíše než zachování matérie stalo znovuobjevení  duše stavby. Do Krkonoš patří stavby s mohutnými, strmými střechami umožňujícími kdysi přežít dlouhé zimy. Se seníkovými vikýři, asymetrickým nasazením střechy na nízkém roubení vytvářejícím zápražím, s deštěním ve štítech. S kamennými podezdívkami a dispozičním trojdělením. Právě takovou jsme chtěli vrátit na místo, kam patří. Nesnažili jsme se do tradičního objemu vměstnat soudobé prostorové principy, ale spíše naopak – vytvořit soudobou stavbu při využití tradičních prostorových principů. Světnici tak zůstala zachována atmosféra uzavřeného, bezpečného, intimního prostoru, zatímco podkrovní prostory jsou v duchu původních podstřešních prostor velkoryse otevřeny a poskytují dechberoucí výhledy na hřebeny Krkonoš.